30.4.2020

Pumalín – krásy Jižní Ameriky

Chile je rozlehlá a rozmanitá země. Na severu se můžete vydat do pouště, kde vás bude nemilosrdně spalovat slunce, na jihu vás zase bude bičovat vítr přicházející od Antarktidy. Člověk by tu mohl cestovat rok a věřím, že by mu tato země měla pořád co nabídnout. Od ruchu velkoměsta, přes menší městečka se svérázným duchem a atmosférou, až po zapadlé usedlosti na venkově, kde vás místní velice rádi pohostí. Ovšem, jako všude v Jižní Americe, je hodně velká výhoda, pokud ovládáte španělštinu. Ve spoustě věcech vám vyjdou vstříc a celkově je domluva rychlejší. Zní Vám to jako nenáročná tůra?

V případě, že španělsky neumíte, bude domluva více zábavná a dobrodružná. Stačí se jen hloupě usmívat, mít dobrou náladu a v kapse mobil s Google překladačem. V ten moment máte po problému. Obě strany se přiučí nějakému novému slovíčku, pobavíte se u toho, a ještě si objednáte jídlo, které skutečně chcete. Pokud máte rádi pivo, zapamatujte si slovíčko „Cerveza“ a připravte si peněženku. V Chile je spousta minipivovarů a nutno podotknout, že místní výroba není vůbec špatná.

Ceny se pohybují od 2 do 5 000 pesos. Samozřejmě nejdražší chmelový nápoj jsme zakoupili při svém putování v Torres del Paine, kde jsou ceny dimenzovány na přívaly turistů. Pokud nejste pivař, můžete ochutnat proslulá chilská červená vína. V tom případě se Vám bude hodit fráze „Dos copas de vino“, což znamená „dvě sklenice vína“. Ať už ochutnáte místní pivo nebo víno, určitě budete časem potřebovat záchody. V tom případě hledejte místnost s označením „Baňos“.

Národní park Pumalín

Pokud již máme osvětleno základní názvosloví, ráda bych napsala pár slov o jednom národním parku, který mne během naší cesty po Chile naprosto uchvátil. Národní park Pumalín. Je ojedinělý svou historií, faunou i flórou a v neposlední řadě atmosférou. Park o rozloze  402 392 hektarů vznikl díky muži jménem Douglas Tompkins.

Douglas Tompkins

Narodil se v roce 1943 a celý život se věnoval sportu a podnikání. Což se mu podařilo skvěle skloubit a je zakladatelem značky The North Face. V devadesátých letech se Douglas rozhodl opustit svět podnikání a začal se věnovat ochraně přírody. Vybral si právě Chile. Zamiloval si to tu v průběhu let, kdy sem podnikal různé horolezecké výpravy. Postupně, společně s manželkou, skupovali pozemky a vytvořili tak celek chráněného území a naprosto nedotčené přírody. V parku najdete nespočet značených cestiček, upravených lávek a dřevěných mostů. Návštěvník se může pohybovat pouze po těchto cestách.

Ale i to naprosto bohatě stačí. Všichni turisté toto pravidlo ctí. Možná jen z prosté podstaty věci, že někdo byl ochotný investovat své peníze do ochrany přírody a ještě se o tu nádheru chce podělit s ostatními. Pokud by Vás život tohoto člověka zajímal více, je o něm dokonce natočen dokument „Douglas Tompkins: Wild Legacy“. Douglas zahynul v roce 2015 při nehodě na kajaku.

Do Pumalínu se můžete dostat snad všemi způsoby dopravy. Letecky, autem, lodí, na kole. Hodně záleží, jakou část parku chcete vidět a kolik na to máte času. My jsme zvolili možnost lodí se společností Naviera Austral. Výchozí bod byl z Puerto Mont a plavili jsme se do městečka Chaitén. Je určitě dobré mít lístky zakoupené dopředu, lodě nejezdí každý den.

Chaitén

Chaitén je opravdu malé a nedá se v něm moc ztratit. Najdete zde dvě jakési cestovní agentury, které Vám zprostředkují výlet po parku a jedno infocentrum. Nutno podotknout, že v této části země nikdo nikam nespěchá a obecně informovanost pro turisty je na špatné úrovni. Tady obzvláště uvítáte plynulost své španělštiny. Autobus, odsud kamsi na sever, odjíždí každý den ve dvě hodiny odpoledne. Kam však jede, nám nebyl nikdo schopný říct. Ani kdy se vrací zpět. Proto doporučuji zařídit si půjčení auta.

V půjčovnách je nabízejí za 75 000 pesos na den. Auto vám dá svobodu pohybu a můžete se v rámci parku pohybovat, jak budete potřebovat Vy, zastavíte si, kde Vám se to bude líbit. A věřte, že budete stavět hodně a často. Spousta lidí se zde snažila stopovat, bohužel toto není vhodná taktika.

Stopařů bylo více než aut, a pokud Vás tlačí čas, nemůžete na stop moc spoléhat. Než se vydáte z Chaiténu hledat nové zážitky, přesvědčte se, že máte dostatek svého jídla. V rámci parku nenajdete žádné restaurace ani možnost dokoupit si jídlo. Stanování je v parku povoleno pouze v kempech, které jsou dobře označené. Najdete zde krásná místa pro stany. Sprchy (pouze studená voda) a záchody jsou samozřejmostí.

Nenáročná tůra s nepřehlédnutelnými tabulemi

Samotné výlety jsou také dobře značeny. Velké dřevěné tabule s názvem trasy jsou od silnice nepřehlédnutelné a vždy je u nich malé parkoviště pro auta. Samotné trasy nejsou moc dlouhé. Většinou se jedná o 2hodinové výlety. Takže Vám stačí malý batůžek, svačina a voda. I když vody je v celé oblasti obecně dostatek a je určitě pitná i bez filtrování, takže mobilní aplikace na zdroje pitné vody nejsou potřeba. Připravte se, že zde téměř každý den prší. Výhoda však je, že je zde celkem teplo, takže se Vám do nepromokavých neoprenů ani nechce a necháváte se osvěžovat kapkami deště, zatímco se kocháte neuvěřitelně bujnou vegetací.

Při procházkách deštným pralesem si připadáte jak v Jurském parku a čekáte, kdy se ozve řev Tyranosaura nebo vykoukne hlava Veliceraptora. Neustále vás provází zvuk zurčících potoků a řek, které přepadávají v krásných vodopádech kamsi do hlubin. Když se shýbnete, abyste si zavázali tkaničku u pohorky, cítíte vůni půdy. Jako když u nás na jaře zaprší a pročistí se vzduch.

Pokud vás deštný prales omrzí, stačí popojet pár kilometrů a ocitnete se pod aktivním vulkánem. Bujná vegetace zmizí a čím stoupáte výš, je nahrazena sypkým povrchem, který se vám drolí pod nohama a nacházíte zde i sopečné sklo. Z vrcholu je nádherný výhled dolů. Pokud se vydáte na vrchol vulkánu, je dobré mít s sebou dostatek pití, sluneční brýle, pokrývku hlavy a opalovací krém v pohotovosti.

Rozmanitost regionu

Jako důkaz rozmanitosti regionu je nedaleká přítomnost ledovce. Opět stačí sednout do auta a ujet cca 30 min. jižně od Chaitén. Na tomto výletě jsme potkali za celý den dohromady 4 další turisty. Cesta se vine mezi obrovskými kapradinami na písečném podloží.

Občas musíte překonávat překážky v podobě obrovských stromů, či brodit ledovcovou řeku. Ale není to nic nebezpečného. Cesta vás zavede do rozlehlého údolí, které vás uchvátí svou impozantností a nekonečnem. Po stranách se tyčí černé skály a Vy si tady dole, připadáte jako naprosto bezvýznamní tvorové.

Skály vás odtud doprovázejí až nakonec Vaší cesty, k čelu ledovce. Tady je vhodné místo pro nabažení vašich chuťových pohárků a nabrání sil na cestu zpět. Kdo by chtěl nasát atmosféru městečka Chaitén, má spoustu možností. Můžete se projít na pobřeží, uličkami města či zkusit jeden z nějakých místních podniků. Atmosféra je tu hodně uvolněná a člověk si tu připadá jak za dob hippie.

Ač je toto místo pro turisty možná méně přívětivé z hlediska toho, že informace jsou hůře dostupné, příroda a místní lidé to hravě vynahradí. Možná i díky tomu, že sem nezajede moc evropských a amerických turistů, si toto místo zachovává svou neposkvrněnost a svérázného ducha.

Malé shrnutí pro cestování po Pumalínu:

• Dobrá znalost španělštiny
• Dostatek času
• Půjčené auto
• Počítat s velkou pravděpodobností srážek
• Minimum stravovacích zařízení
• Prázdná karta ve foťáku (budete fotit o 106)

Jako se o spousty místech dá napsat nekonečné množství řádek, tak o tomto místě by se dalo promítat nekonečné množství nádherných fotek a stejně by to nevykreslilo kouzlo parku. V článku je jen zlomek toho, co jsme tam za tři dny viděli. Článek měl spíše sloužit jako inspirace navštívit tohle krásné místo. Už Vám to zní jako nenáročná tůra?

Cestování zdar!