Na tenhle výlet jsme se s Lukášem moc těšili. Slibovali minimálně tři dny krásného počasí a vymyšlený jsme měli krásný plán – od východu dojít po hřebeni co nejdál. Nejsmělejší verze byla spojit tři nejvyšší kopce Tater.
Zatímco si chlapci výletují v Pamíru, my, co jsme zůstali doma, neleníme a užíváme léta jaksepatří.
Dlouho jsem se těšil, že až budu mít v Tatrách čas a počasí, dám si hřeben Západních Tater. Ten značený. Kam se oficiálně smí. Domluvený týdenní pobyt v Liptovském Mikuláši byla jasná volba a vzhledem k tomu, že jsem chtěl udělat i nějaký slušný čas, nepodcenil jsem přípravu.
