Na Šumavu
Od LukasPatek

Z mrtvých hor hurá na Šumavu

Znáte to. V říjnu si dohodnete termín s kamarády, vezmete si dovču a plánujete kam vyrazit. Náš hledáček padl na nedaleké Totes Gebirge, v překladu Mrtvé hory. Název hor má své opodstatnění. Avšak dokud se budeme vracet z výprav v plném počtu, pro mě to budou pořád krásné a časově dostupné kopce na víkend (i když nikdo z nás nečekal, že nakonec pojedeme na Šumavu).

Číst více: „Z mrtvých hor hurá na Šumavu“
Od Filip Mášek

Přechod Západních Tater – perfektní outdoorová akce

Zatímco si chlapci výletují v Pamíru, my, co jsme zůstali doma, neleníme a užíváme léta jaksepatří. Dlouho jsem se těšil, že až budu mít v Tatrách čas a počasí, dám si hřeben Západních Tater. Ten značený. Kam se oficiálně smí. Domluvený týdenní pobyt v Liptovském Mikuláši byla jasná volba a vzhledem k tomu, že jsem chtěl udělat i nějaký slušný čas, nepodcenil jsem přípravu. Takhle podle mě vypadá slušná outdoorová akce.

Číst více: „Přechod Západních Tater – perfektní outdoorová akce“
Od Ondřej Kavalír

Zasněžené vrcholky Ötztalských Alp

V pozdním odpoledni vyrážíme z parkoviště směr Taschahaus. Cesta je velmi příjemná, vine se jako had údolím a lemuje řeku. Když už se konečně začneme blížit k chatě, zapadá slunce. Užíváme panoramata a smýkáme poslední metry. Bereme místa na matracích a připravujeme věci na zítra. Ještě nikdo v tuto chvíli nevěděl, co nás čeká. Kdybychom věděli, zasmáli bychom se tomu.

Číst více: „Zasněžené vrcholky Ötztalských Alp“
Od Ondřej Kavalír

Umění říct dost, aneb jdeme dolů

Když si člověk představí, že se rozhodne otočit dolů. Prostě si řekne ,jdeme dolů‘. Je to prohra? Ne, je to právě ono rozhodnutí mezi životem a smrtí. Při pobytu v horách, je velmi důležité si toto uvědomit. Jednou jsem někde slyšel, že není důležité být dobrý horolezec, nýbrž starý horolezec. Ani nepovedený pokus o moji devátou čtyřtisícovku mě nezastaví.

Číst více: „Umění říct dost, aneb jdeme dolů“
Čtyřtisícové vrcholy
Od Ondřej Kavalír

Mé čtyřtisícové vrcholy a mnohem výš…

Uplynul rok, co jsem se radoval na vrcholu mé první čtyřtisícovky ve Švýcarsku (2015). Pokaždé, když si vzpomenu na pocit, který jsem prožíval na vrcholu Weissmies ve výšce 4027 m. n. m., vím, že tohle je přesně to, co chci dělat. Ta výška, svoboda. Pocit překonání sebe sama. Ještě ten týden jsme vystoupili s kamarádem Davidem na další tři čtyřtisícové vrcholy. Včetně nejvyšší hory Švýcarska a druhé nejvyšší hory Evropy Monte Rosa (4634 m. n. m.).  Jel jsem domu unavený, ale s odhodláním, že za rok jsem tu zpátky a zdoláme další.

Číst více: „Mé čtyřtisícové vrcholy a mnohem výš…“