Před pár dny, při plavbě v okolí chorvatského ostrova Krk, jsme na palubě lodi poznali postarší hluchoněmý pár z USA. To co mě na nich velmi zaujalo, bylo to, že i když nerozumí ani slovo a nemůžou říci, co mají na srdci, tak žijí naplno. Dorozumívali jsme se pomocí papíru a tužky. Později jsem se dozvěděl, že aktivně cestují po celém světě (v tu chvíli mě poprvé trklo, lidi cestujte). Stačí jim k životu pouze to, že mají sami sebe a společně poznávají svět. Ukazovali jsme si navzájem fotky z cest a celou plavbu jsme se velmi dobře bavili. Takovou, upřímnou radost v očích, jsem jen tak u někoho dlouho neviděl.