Od Ondřej Kavalír

Národní park Sarek jako srdce švédského Laponska

Původní plán na rok 2019, totiž vyrazit s osvědčenou partou do Tádžikistánu, se mi postupně přestával líbit, až nakonec v zimě padlo rozhodnutí – do Tádžikistánu se mi fakt nechce. A tak jsem začal přemýšlet co dál.
Naštěstí můj bratranec a kamarád v jedné osobě, Vláďa, má podobné názory na ideálně strávenou dovolenou a tak jsme se poměrně rychle domluvili na společném letním treku někde ve Skandinávii. A jelikož je Vláďa dost flexibilní, tak nechal veškeré plánování na mně a já jsem se rozhodl dát druhou šanci švédskému Sareku, z něhož nás před dvěma lety vyhnal déšť, sníh a celkové vyčerpání… Číst více: „Národní park Sarek jako srdce švédského Laponska“

Od Ondřej Kavalír

Tádžikistán 2019 aneb pár kamarádů v horách – Díl 2.

Pokračování prvního dílu: Cesta vypadá celkem dlouho lépe, než jsme předpokládali. Nakonec dosahujeme hranici sněhu. Někteří z nás nandávají mačky, jiní pokračují bez. Za nedlouho narážíme na lavinu, kterou jsme viděli na fotkách. Ve skutečnosti je mnohem větší a impozantnější než na obrázku. Člověk si v tu chvíli připadá jak nicotná tečka. Na klidu nám moc nepřidává ani fakt, že je vidět prasklina táhnoucí se od odtrhu a čeká na svou příležitost. Je slyšet praskání všude kolem, dokonce během svačiny i vidíme, kde se to vysypává. Není to po cestě, ale příjemný pocit to stejně není. Na skupině je vidět váhání. Většina členů ještě nebyla ve 4 000 m.n.m., takže by si rádi tuto magickou hranici splnili. Dáváme si dohodu, rychle tam vylezeme, ale nejdéle kolem druhé odsud mizíme.

Číst více: „Tádžikistán 2019 aneb pár kamarádů v horách – Díl 2.“

Od Ondřej Kavalír

Tádžikistán 2019 aneb pár kamarádů v horách – Díl 1.

Tak po půl roce je to tady. Finální balení, převažování krosen a může se vyrazit. Čeká nás let do Istanbulu a pak hlavního města Tádžikistánu – Dushanbe. Na letišti si necháváme zabalit naše cenné krosny. Přeci jen v nich je spoustu jídla, střechy nad hlavou a vůbec, člověk k nim má prostě po tolika letech citový vztah. Posíláme je do útrob letiště a jdeme čekat na letadlo. Už při čekání potkáváme 7 chlapů ve věku našich otců, co mají stejný cíl. Že by hory v takové dálce byly plné zase jen Čechů? Uvidíme. V letadle sedíme s nimi, tak zjišťujeme, co mají v plánu a vyprávíme si zážitky z cest. Chlapi se toho nebojí a prolévají hrdlo Ginem a Whisky.

Číst více: „Tádžikistán 2019 aneb pár kamarádů v horách – Díl 1.“

Od Tomáš Javorský

O dosahovaní vrcholov

Teraz ako všetci chodíme na skaly, k vode alebo len tak sa skryť do tieňa, som našiel v počítači môj starší text, ktorý bol napísaný po mojom prvom zimnom sólo výstupe na Gerlachovský štít v r. 2018. Jeho čítanie ponúka príjemné schladenie a pár viet k zamysleniu o bezpečnosti v horách.

Spomedzi všetkých vrcholov nachádzajúcich sa v oblúku Karpát, ktorý sa tiahne viac ako 2000 km z rumunska cez ukrajinu na slovensko, niet vyššieho vrcholu ako je Gerlachovský štít. Žiť pod ním v jeho tieni je pre mnohých slovákov každodennou rutinou. Mnohí už ani nevzhliadajú hore k výšinám, ktoré niekoľkým uhranuli či prekliali osudy iným.

Read More

Od Tomáš Javorský

Adršpach Highline Meeting

Poznáte tú rutinu, cez týždeň do práce, zvládnuť tých 1756 kliknutí myšou a potom na víkend príde najaká akcia, možnosť na chvíľu odísť z mesta do prírody. Tento týždeň nebol ničím iný. Akcia na ktorú sme sa chystali v piatok špeciálna bola. Tou akciou bol AHM, Adršpach Highline meeting. Táto akcia má v CHKO Broumovsko dlhoročnú tradíciu a spolu s Medzinárodným Horolezeckým Filmovým Festivalom v Teplicích nad metují a Ádrkrosom (bežecká súťaž naprieč adršpašskými skalami) patrí medzi naše letné festivalové highlighty na severovýchode čiech. V následujúcich pár riadkoch sa pokúsim chronologicky zhrnúť príhody a zážitky neobvyklej trojice. Študentky FTVS (Anežka), miestneho borca (v tomto prípade borkyne - Aničky) a instruktora z Daily Adventures (ktorý je aj autorom tohto textu).

Read More

Od LukasPatek

Víkendové sněžnicování

 

Znáte to. V říjnu si dohodnete termín s kamarády, vezmete si dovču a plánujete kam vyrazit. Náš hledáček padl na nedaleké Totes Gebirge, v překladu Mrtvé hory. Název hor má své opodstatnění. Avšak dokud se budeme vracet z výprav v plném počtu, pro mě to budou pořád krásné a časově dostupné kopce na víkend. Plán byl jasný. V pátek brzy ráno vyrazit pod kopce a užít si 3 dny bez lidí a bez shonu všedního dne. Pro naší 5členou skupinku to znamenalo zařídit půjčení lavinové výbavy, nakoupit jídlo (hodně jídla), vyzvednout klíče od Winterraumu a podívat se na počasí. Každý splnil svou část a ve čtvrtek večer se scházíme u kamaráda, abychom ráno v 5:00 mohli vyrazit. Při večeři živě debatujeme o tom, jak se každý z nás těší na nadcházející dobrodružství.

Číst více: „Víkendové sněžnicování“