Marmoláda – nejvyšší hora Dolomit

Z Prahy vyrážíme na noc. Je nás 8 v dodávce, s ostatními máme sraz až v Itálii. Cesta utíká skvěle, většina usíná a probouzí se, až na místě.

Přijíždíme ke stanici lanovky. Sbalíme věci, vysvětlíme potřebné informace a hurá lanovkou nahoru.  Lanovkou se dostáváme na Rif. Pian dei Fiacconi ve výšce 2 625 m. Lanovka nemá žádné sedačky. Jedeme jak na porážku v kleci.

Od horní stanice se vydáváme po červené cestě 606, pod nástup na ferratu. Podmínky jsou skvělé. Po suťovisku se dostáváme k ledovci, kde nasazujeme poprvé mačky a vyndáváme cepín. Čeká nás poslední traverz k nástupu.

Přes ferratu to jde už jako po másle, všichni jsou ve skvělé kondici. Kolem oběda jsme na vrcholu. Počasí se nám trošku kazí, ale není to nic hrozného, a tak užíváme vrcholovou svačinku. Pár fotek a dolů.

Sestup je o něco horší. Kousek sestupujeme ferratou na ledovec. Ledovec je ve špatném stavu, pevný led a množství trhlin. Navazujeme se do 3 lanových družstev a pomalu vyrážíme. Některé úseky slézáme velmi opatrně. Dojišťujeme šrouby.

Čas utíká a málem nestihneme lanovku dolu. Po zdlouhavém přemlouvání mi obsluha podléhá a znova lanovku zapne. Jsme dole. Balíme věci a popíjíme pivo.

V Canazei navštěvujeme pizzerii a dopřáváme si zaslouženou odměnu. Druhý den tu trávíme celé dopoledne běháním po slevách horolezeckého materiálu. A hurá do Prahy…Skvělý víkend!

0 komentářů

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *